Střevní mikrobiom a psychika člověka jsou úzce propojeny prostřednictvím tzv. střevo-mozkové osy, což je komplexní komunikační síť, která spojuje střevní mikroorganismy s mozkem. Toto propojení zahrnuje nervové dráhy, imunitní systém, hormonální signály a molekuly produkované střevními mikrobi. Výzkumy ukazují, že střevní mikrobiom může mít významný vliv na psychiku a chování člověka. Zde jsou hlavní způsoby, jakými střevní mikrobiom ovlivňuje psychiku:
- Produkce neurotransmiterů: Střevní mikrobiom je zodpovědný za produkci řady neurotransmiterů, jako je serotonin (který ovlivňuje náladu, spánek a chuť k jídlu), GABA (který má účinky proti úzkosti) a další. Přibližně 90% serotoninu, který je důležitý pro regulaci nálady, je vyprodukováno ve střevech.
- Zánětlivé procesy: Dysbióza, neboli nerovnováha ve střevním mikrobiomu, může vést k zánětlivým procesům, které byly spojeny s rozvojem několika psychických onemocnění, včetně deprese a úzkostných poruch. Střevní mikrobi může ovlivňovat úroveň zánětlivých cytokinů, které mohou přes krevní oběh ovlivňovat mozek.
- Osa střevo-mozek: Střeva a mozek jsou propojeny nervovým systémem, zejména vagovým nervem, který přenáší signály mezi střevním mikrobiomem a mozkem. To umožňuje, aby střevní mikrobiom ovlivňoval mozkové funkce, včetně pocitů stresu a úzkosti.
- Imunitní systém: Střevní mikrobiom hraje klíčovou roli v rozvoji a funkcích imunitního systému. Zdravý mikrobiom podporuje zdravou imunitní odpověď, která může chránit před vývojem autoimunitních onemocnění a zánětlivých stavů, které mohou ovlivnit mozek a chování.
- Percepce bolesti: Střevní mikroorganismy mohou také ovlivnit vnímání bolesti mozku prostřednictvím modulace zánětlivých procesů, což může mít dopad na stavy, jako jsou chronická bolest a fibromyalgie.
- Stres a úzkost: Experimenty na zvířatech ukázaly, že střevní mikrobiom může ovlivnit reakce na stres a chování spojené s úzkostí. Probiotika a další intervence zaměřené na modifikaci střevního mikrobiomu ukázaly slibné výsledky v redukci úzkostných a depresivních symptomů.
Zájem o výzkum střevo-mozkové osy roste, a s ním i pochopení, jak střevní zdraví ovlivňuje psychickou pohodu. To otevírá nové možnosti pro léčbu psychických onemocnění prostřednictvím dietních intervencí, probiotik a dalších strategií zaměřených na optimalizaci střevního mikrobiomu.